Slavnostní uložení ostatků P.Josefa Toufara v Číhošti
Náš spolek se podílel na úspěšné exhumaci ostatků P. Josefa Toufara ze společného hrobu v Ďáblicích. Miloš Doležal zakladatel spolku se osudem faráře Toufara zabývá víc než 25 let. Jeho kniha o P. Toufarovi – Jako bychom dnes zemřít měli, dostala ocenění jako nejlepší kniha roku Lidových novin 2012. Knihu autor připravoval přes 20 let a během této doby shromáždil řadu neznámých podrobností o životě číhošťského faráře. Na rozdíl od většiny ostatních knih o Josefu Toufarovi se Miloš Doležal nesoustředí pouze na číhošťský zázrak a farářovu smrt, ale popisuje celý Toufarův život.
K vydání je připravena druhá kniha, která vyjde na jaře 2016.
Slavnostní uložení ostatků se připravalo od podzimu 2014. Jako první krok vznikl návrh hrobu od architekta Norberta Schmidta. Schrána, ve které jsou ostatky uloženy a náhrobní kamen vytvořil pan Martin Janda. Všechny tyto aktivity stály nemalé finanční prostředky, které se nám podařilo sehnat od i díky vám sponzorům. Všem patří velké poděkování.
Hrob Josefa Toufara
Hrob Josefa Toufara
Hrob P. Josefa Toufara je umisťován do kostela v Číhošti, do místa jeho posledního působení, místa, odkud byl unesen StB. Hrob návrh umisťuje do centrální polohy na ose prostoru před vítězný oblouk a schod do presbytáře. Jde o klasické místo, kde v historických stavbách často nalézáme hroby, nebo vstupy do krypt.
Místo posledního odpočinutí Josefa Toufara se symbolicky spojuje s událostí, která číhošťského duchovního následně stála život. Je v těsné blízkosti kazatelny, odkud Josef Toufar kázal. Odkazuje bezprostředně také na starý hlavní oltář se svatostánkem, nad kterým se nacházel kříž, který několik lidí vidělo se pohybovat během Toufarova kázání 11. prosince 1949. Síla hrobu spočívá v umístění, které zpřítomňuje a reprezentuje číhošťský příběh, kvůli kterému již dnes do kostela přichází mnoho lidí.
Jde o klasický kostelní hrob s kamennou deskou a kamenným lemem. Hrob nevystupuje z podlahy, tvoří s ní jednu rovinu, aby co nejvíce zapadl do stávající architektury, do historického venkovského charakteru místa. A při tom také respektoval a zosobňoval osobnost P. Josefa Toufara.
Jako důsledek umístění hrobu do číhošťského kostela se předpokládá i výrazné oživení místa, zásadní zvýšení návštěvnosti této památky. Předpokládáme v druhém kroku také důkladnější památkovou rehabilitaci celého objektu kostela i fary, na které ostatně už místní sdružení dlouhodobě pracuje.
